Co byste měli vědět o HIT

Syndrom histaminové intolerance (HIT) je onemocnění, které vzniká v důsledku nerovnováhy metabolismu histaminu v těle a jeho následném hromadění. Může být důsledkem extrémně vysokého příjmu v potravě či poškozeného systému degradace histaminu. HIT není pouze potravinovou intolerancí. Mimo potraviny mohou jako zdroje symptomů z nadbytku histaminu působit také léky, stres, fyzická aktivita či toxiny. Někdy se používají také názvy histaminóza či enterální histaminóza. Pokud člověk netoleruje další biogenní aminy, pak se obecně hovoří o intoleranci biogenních aminů (Biogenic amines intolerance, BAI). Ano, bohužel, je jich více a histamin nemusí být jediný zdroj vašich problémů. Někdy používaný výraz histaminová alergie je nesprávný, jelikož imunitní systém není zapojen do vzniku onemocnění (pouze do symptomů).

Histamin patří do skupiny tzv. biogenních aminů a je syntetizován L‑histidindekarboxylasou (HDC) z aminokyseliny histidinu (v Golgiho aparátu). Histidin je jedna ze základních aminokyselin v těle, která se podílí na stavbě proteinů. Považuje se za esenciální aminokyselinu, kterou si člověk nedokáže sám syntetizovat a musí ji přijímat v potravě. Histamin je nejčastěji spojován se žírnými buňkami a basofily, kde dochází k jeho skladování. Mimo to je však v těle syntetizován i v trombocytech, histiocytech, žaludečních a střevních buňkách, histaminergních neuronech v mozku, lymfocytech, neutrofilech a dendritických buňkách. Rozpad žírných buněk je spouštěna nejen křížovou reakcí se specifickými alergeny, ale také dalšími neimunologickými podněty, jako jsou neuropeptidy, faktory komplementu, cytokiny, lipoproteiny, některé enzymy, hypoxie, fyzické a chemické podněty (extrémní teplota, trauma), alkohol či určité jídlo a léky. Volně přeloženo, rozpad žírných buněk a uvolnění histaminu může vyvolávat mnoho vnitřních i vnějších podnětů. 

Proč vzniká HIT

Histamin se v nadměrné míře může do těla dostávat jednak potravou, která je na histamin bohatá, ale může docházet také k vlastní nadprodukci histaminu, což nastává především u alergických reakcí, mastocytózy, bakteriálních infekcí či vnitřních krváceních do břicha. V potravinách se obvykle nachází i celá škála dalších biogenních aminů, kterou mohou vytlačovat histamin z jeho místa ve střevních buňkách, což vede ke zvýšení hladiny vnitřního histaminu. Hlavní příčina histaminózy však bývá způsobena nedostatečnou degradací histaminu v důsledku snížené hladiny či aktivity enzymů. K poruše funkce těchto enzymů může docházet na základě genetického či získaného poškození enzymů diaminoxidasy (DAO) a histamin‑N‑methyltransferasy (HNMT).

Nejčastěji dokázanou příčinou histaminové intolerance je snížená koncentrace a/nebo aktivita enzymu DAO. Bylo prokázáno, že aktivita DAO je snížena jako sekundární projev poškození buněk střeva (enterocytů). Jako další příčina se udává kompetitivní inhibice degradace histaminu jinými biogenními aminy, alkoholem či léky. Získaná deficience DAO může být pouze přechodná, a tudíž vysazením blokátorů DAO může dojít k vyléčení (např. pokud je zdrojem poškození laktózová intolerance a vy přestanete přijímat laktózu, střevo se zahojí a mizí i HIT). Nesprávná funkce DAO vede ke zvýšenému příjmu histaminu střevní stěnou s následným zvýšením histaminu v krvi, což  má za následek systémové příznaky.

Degradace histaminu

Histamin je odbouráván z těla dvěma způsoby:

1. oxidativní deaminací pomocí enzymu diaminoxidasy (DAO)
2. metylací kruhu histamin-N-methyltransferasou (HNMT).

Působení enzymů je dáno lokalizací histaminu. DAO hraje roli při metabolizaci extracelulárního histaminu (např. po stravě bohaté na histamin), jelikož je skladován v plazmatické membráně epiteliálních buněk a na základě podnětu je uvolňován do cirkulace. Nejvyšší koncentrace DAO je v zažívacím traktu, poměrně vysoké koncentrace můžeme nalézt v ledvinách a placentě (histamin v těhotenství může poškodit plod a proto si tělo syntetizuje cca 500 násobek normální koncentrace DAO).

HNMT je cytozolický enzym, který je schopný zpracovat pouze histamin uvnitř buněk. Přestože HNMT má lehce vyšší afinitu k substrátu (tedy zpracovává histamin mnohem ochotněji), o produkt tyto dva enzymy nesoupeří a nemůžou se ani nahrazovat v případě, že jeden není dostatečně funkční. HNMT enzym byl nalezen téměř ve všech tkáních, největší koncentrace je pak v ledvinách a játrech, slezině, střevu, prostatě, vaječnících, okolo páteře, v průduškách a průdušnicích.

Nedostatek enzymu DAO

1. Genetické faktory
Podle Španělské asociace pro deficienci DAO jsou genetické faktory možnou příčinou vzniku DAO deficience. Enzymové mutace a původ genetické deficience však nebyly ještě pořádně prozkoumány. Dle NCBI gen pro DAO je polymorfní gen a zatím bylo objeveno 85 jednonukleotidových polymorfismů v lidském genu. Ze sedmi různých aminokyselinových záměn však pouze jedna korelovala se sníženou aktivitou DAO.  Některé mutace v tomto genu naopak vedou ke zvýšení aktivity DAO. Ani jedna z mutací však nekoreluje se symptomy HIT a proto se nezdá být genetika hlavní příčinou. Předběžné studie ukazují, že tento polymorfismus má celkovou prevalenci v populaci 0.30%.

2. Farmakologické faktory
Některá léčiva běžně používaná mohou mít inhibiční účinek na DAO aktivitu. K dnešnímu dni bylo označeno přes 90 léčiv, které jsou zapojeny do histaminového metabolismu. Mezi tyto léky patří analgetika, antidepresiva, antirevmatika, diuretika, antibiotika, léky na srdeční arytmie, antihistaminika (!!!) a mukolytika. Některá léčiva mohou také působit na uvolňování endogenního histaminu (což v kombinaci se sníženou aktivitou DAO vede k nahromadění histaminu). Seznam nebezpečných léčiv můžete naleznout níže v odkazech na potravinové seznamy.

3. Patologické faktory
Deficience DAO se zdá být velmi častá u pacientů se zánětlivým střevním onemocněním. Například u rakoviny tlustého střeva, ulcerózní kolitidy či Crohnovy choroby byly pozorovány zvýšené hladiny histaminu v krvi. Stejně tak některé zdroje popisují snížení DAO enzymu u celiaků jako následek neodhalené nemoci. Předpokládá se, že při poškození střevní mukosy, ať už z důvodu operace či zánětu, dochází ke snížení plochy pro produkci enzymu a sekundárně se vyvíjí HIT. U pacientů s Crohnovou chorobou po operacích dochází ke snížení DAO aktivity až o 50% a je nasazována nízkohistaminová dieta. Nově se ukazuje, že velký vliv na produkci histaminu bude mít střevní bakteriální flóra a její špatné složení může zapříčiňovat problémy s histaminem.

Stále více se však ukazuje, že HIT je pouze symptom něčeho dalšího, co se v našem těle děje. Signalizace těla, že se musí neustále proti něčemu bránit a nezvládá to! Dokud se nepodaří odstranit příčinu z dlouhodobého hlediska nepomůže ani dieta. Tato domněnka, která vyvstala za poslední rok, je potvrzena případy uzdravení, kdy stačilo vyřešit ostatní alergie, intolerance, záněty v těle, regulovat autoimunitní onemocnění,  případně nedostatek vitamínů, minerálů atd. 

Vyléčím se někdy?

Říká se, že pokud HIT vzniká jako sekundární důsledek blokace aktivity DAO různými léčivy, pacient se po úplném vysazení těchto látek vyléčí. Pokud je však DAO aktivita snížena z důvodu genetické předispozice či bylo střevo nenávratně poškozeno zánětem, naděje na vyléčení jsou menší ale ne žádné. Při nevhodném porušování (trvalém či extrémním) se pak mohou vracet nazpět rozličné symptomy. Většina pacientů se po určité době stabilizuje, avšak určitá opatření (především ohledně čerstvé kvalitní stravy) by měla být dodržována i nadále.

Vyšetření HIT

Sérologické vyšetření histaminové nesnášenlivosti účinně odlišuje pacienty s vysokou pravděpodobností histaminové intolerance od zdravých pacientů. Vyšetření se doporučuje jako doplňkové vyšetření k vyloučení příčin trávicích potíží. Je upřesňujícím, ale ne základním vyšetřením s upřesňující výpovědní hodnotou. Stanovení DAO v séru má podle výzkumu odborníků omezenou schopnost rozlišovat mezi pacienty s vysokou a nízkou pravděpodobností histaminové intolerance. Na samotné potvrzení nebo vyvrácení diagnózy HIT však nestačí. Závažnost symptomů HIT byla podle studie z roku 2022 vyšší u pacientů s nízkými nebo středními hladinami DAO ve srovnání s pacienty s vyššími hladinami DAO, což z HIT činí obtížnější diagnostikovatelný problém, který je třeba podchytit všemi dostupnými metodami. 

Kdy absolvovat vyšetření 

Diagnóza histaminové intolerance zůstává nadále náročná. Odborníci při klinické diagnostice narážejí na překážku v podobě možné záměny HIT s jinými podobnými stavy, například s potravinovými intolerancemi, se syndromem dráždivého tračníku nebo s neceliakální glutenovou senzitivitou. Symptomy HIT zahrnují střevní i mimostřevní projevy.

Mezi gastrointestinální příznaky patří: nadýmání, bolest břicha, plynatost, průjem nebo zácpa, nevolnost a/nebo zvracení.

Mezi mimostřevní příznaky patří: nevolnost, bolest hlavy, palpitace, kožní projevy včetně svědění, zarudnutí, kopřivky, dermatitidy a otoky, respirační symptomy, například. rýma, ucpaný nos, dušnost a kýchání, poruchy menstruačního cyklu.

Mnoho vědeckých studií potvrzuje, že při HIT jsou nejčastější gastrointestinální projevy, přičemž v rakouském výzkumu na 133 pacientech se nadýmání vyskytuje u 92 % subjektů. Mezi další příznaky patřily zácpa (55 %), bolesti břicha (68 %), průjem (71 %) a pocit plnosti po jídle (73 %). Pokud jde o kožní projevy, nejčastějším příznakem bylo svědění (48 %), co se týče dalších orgánů, nejčastěji hlášenými symptomy byly závratě (66 %), bolesti hlavy (65 %) a bušení srdce (47 %). Pokud zpozorujete u sebe některý z těchto příznaků, můžete podstoupit sérologické vyšetření, které pomáhá při odhalení HIT, která je jednou z možných příčin těchto příznaků.

Co byste měli vědět, než podstoupíte vyšetření?

Zmíněný rakouský výzkum z roku 2019 potvrzuje, že pro široké spektrum projevů a symptomů postihujících celou řadu orgánů a pro relativní nedostatek informací o in vitro a in vivo diagnostických testech na HIT, je odhalení histaminové intolerance stále poměrně obtížné. V současnosti se nesnášenlivost histaminu stanovuje především klinicky, přičemž se sledují dva aspekty:

1. zda dojde ke zlepšení symptomů po nasazení diety s nízkým obsahem biogenních aminů,
2. zda zabere léčba antihistaminiky.

Měření koncentrace a aktivity enzymu DAO v séru je stále nejpoužívanějším laboratorním diagnostickým testem HIT. K určení diagnózy je třeba v první řadě vyloučit jiné příčiny příznaků pomocí:

• kožního alergického testu (např. skin prick testu) k vyloučení potravinové alergie,
• stanovení enzymu tryptázy v plazmě k vyloučení systémové mastocytózy,
• lékové anamnézy ke zjištění, zda užíváte léky ovlivňující DAO.

Jako doplňkové testy jsou navrhovány:

• histaminový kožní test (pod kůži se vám vpíchne malé množství histaminu, a když místo do 50 minut zčervená, vaše tělo má problémy s jeho odbouráváním),
• střevní biopsie,
• měření histaminu v moči.

Údaje o užitečnosti těchto diagnostických testů však stále nejsou uspokojivé. Vzhledem k problémům s rozpoznáním je prevalence HIT silně podhodnocena a podle odborníků se pohybuje mezi 1 až 3 %. Nejúčinnějším opatřením při podezření na histaminovou intoleranci je cílená metabolická podpora produktů biologica. nápoj GUT feeling v kombinaci s kapslemi HIT balance, které přispívají nejen ke zklidnění symptomů, ale také k podpoře aktivity enzymu DAO.