Chronické gastrointestinální onemocnění

Syndrom dráždivého tračníku nebo prostě IBS (z anglického irritable bowel syndrome) je jedním z nejčastějších a zároveň nejvíce vyčerpávajících gastrointestinálních onemocnění, které může výrazně ovlivnit každodenní život postižených. Podle statistik se s tímto syndromem potýká téměř 20 % dospělé populace, přičemž nejvíce ohroženou skupinou jsou ženy ve věku mezi 30 a 60 lety. 

IBS je často označován jako „funkční porucha“, což znamená, že i když je jeho přítomnost zřejmá skrze symptomy, při vyšetření včetně laboratorních testů a zobrazovacích metod nevykazuje žádné zjevné abnormality. To může být pro postižené frustrující, protože standardní diagnostické postupy nemohou vždy poskytnout jasné odpovědi. Chápání a zvládání IBS vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje nejen léčbu symptomů ale práci na odstranění potenciálních příčin vzniku onemocnění především podpory celkového zdraví trávicího systému.

IBS je chronické gastrointestinální onemocnění, které trvá nejméně šest měsíců. Projevuje se především bolestmi břicha neurčeného původu a poruchami pohyblivosti střev nezávisle na organických změnách (konzumace specifických produktů, které způsobují alergické reakce resp. potravinovou intoleranci) nebo biochemických procesů (specifické reakce organismu na metabolismus – trávení a využívání živin).

Pod původním názvem střevní neuróza byl přesně popsán již v roce 1892. Jako specifická diagnóza byl však definován pod jeho současným názvem IBS až v roce 1999. Přestože se nejedná o život ohrozujúcí onemocnění (ani po letech přetrvávajících potíží nedochází k organickým komplikacím, např. k poškození střeva), jeho příznaky jsou bolestivé, nepříjemné a výrazně ovlivňují kvalitu života a běžné fungování s výrazným dopadem na psychiku pacienta.

K rozvoji onemocnění IBS přispívá špatná životospráva, nadměrný stres, nezdravá výživa, nevhodný životní styl nebo nedostatkem fyzické aktivity. Vědecké studie zatím neurčily primární příčinu vzniku syndromu dráždivého tračníku. Existuje však mnoho fyziologických faktorů, které mohou jasně naznačovat přítomnost IBS:

• nadměrný nárůst bakteriální flóry – ve více než 84 % případů (ověření výlučně na základě lékařského vyšetření)
• změny v psychologické oblasti – u více než 80 % pacientů se vyskytují poruchy osobnosti, úzkosti nebo deprese.
• konzumace nízkozbytkových potravin s nízkým obsahem nerozpustné vlákniny (pečiva z bílé mouky, bílá rýže, kuskusu nebo bulguru),
• překonání střevní infekce; žaludeční chřipky nebo antibiotické léčby. Postinfekční syndrom dráždivého tračníku postihuje více než 10 % pacientů a je primárně průjmový.
  

Průběh onemocnění IBS je obvykle chronický a opakuje se. V závislosti na dominantních příznakech rozlišujeme tři charakteristické formy IBS:

• průjem, který je trvalý nebo se každé 1 až 2 dny opakuje,
• dominantní zácpy s častým průjmem,
• permanentní a bolestivé zácpy trvající 3 až 5 dní.
  

Neustálý nebo příležitostný stres může vedle průjmu a zácpě vyvolat i jiné příznaky charakteristické pro IBS, jako například:

• bolest žaludku akutního, křečovitého, sužujícího charakteru (obvykle v oblasti dolní části břicha a levého boku) – obvykle člověka tato bolest v noci nebudí. Její typickými znaky jsou: zhoršování po jídle, zmírňování po vyloučení stolice nebo plynů a výskyt při častém a volnějším vylučování,
• postresový průjem – jedním z postresových příznaků je vodnatá nebo polotekutá stolice.
• Obvykle se vyskytuje ráno, po jídle nebo v důsledku psychického stresu,
  vícedenní zácpa – tento příznak je charakteristický pro formu nemoci bez průjmu. Frekvence vyprazdňování střev se sníží a stolice se vylučuje v bolestech a s námahou. Po vyloučení stolice se často objevuje pocit neúplného vyprázdnění, bolest a dokonce i hemoroidní krvácení. Běžným příznakem IBS je u průjmových a zácpových forem spíše méně časté vylučování než menší objem stolice,
• nafouklé břicho – spojené s plynem, který se hromadí ve střevech, ačkoli jeho množství nemusí být větší než u zdravých lidí,
• příměs hlenu ve stolici,
• odříhávání a plyny,
• nevolnost a zvracení,
• pálení žáhy.
  

O IBS se jedná pokud bolesti břicha přetrvávají nejméně 3 dny v měsíci za poslední 3 měsíce, přičemž potíže začaly minimálně před půl rokem. Mezi projevy IBS patří úleva od bolesti břicha po vyprázdnění, změna konzistence stolice a v neposlední řadě zácpy nebo průjmy, případně jejich střídání. Běžný je i výskyt plynatosti. Obvykle dochází ke střídání epizod, kdy se pacient cítí relativně dobře a nemá větší potíže, s obdobím kdy dochází k výraznějším projevům (zejména ve stresových situacích). Nezřídka je přítomna i úzkost až deprese, zejména v případě středně těžké a těžké formy IBS.

IBS patří mezi funkční poruchy trávení – souhrn různých symptomů postihujících trávicí soustavu bez prokázaných organických, biochemických, ultrazvukových či endoskopických nálezů a abnormalit. To znamená, že neexistuje nějaké speciální vyšetření, které by nám umělo potvrdit IBS. Podmínkou diagnózy IBS je normální nález při fyzikálním vyšetření (vyloučí se organická onemocnění). Diagnostika se opírá o anamnézu a subjektivní popis potíží pacienta. Přesnou příčinu vzniku IBS neznáme, proto je jeho léčba poměrně složitá. Terapie je především symptomatická, potlačují a zmírňují se projevy onemocnění. Existuje několik hypotéz vzniku IBS, žádná však není jednoznačně potvrzena (změny v žaludečně-střevní motilitě, abnormální chování střevních plynů, viscerální hypersenzitivita, vliv serotoninu, infekce, genetika či psychosociální vlivy).

Podobnost mezi onemocněními IBS a SIBO je významná. SIBO je syndrom bakteriálního přerůstání střeva, kdy dochází k nadměrnému osídlení tenkého střeva abnormálním typem bakterií, které může poškozovat funkci střeva. U pacientů s diagnostikovaným IBS je výskyt SIBO ve 30 až 85 % případů.

Mnoho lidí netuší, že zdrojem jejich zdravotních potíží je právě problém s prosakujícím črevem. Proto doporučujeme v první řadě začít se změnou jídelníčku a úpravou životního stylu. Když se střevní problémy zanedbají, mohou vést ke chronickým bolestem, zánětům a narušení imunitního systému. Často není nutná ani návštěva lékaře a pacient svůj stav dokáže zlepšit sám. Vyžaduje to však zodpovědnost a vytrvalost.

Efektivním řešením je pravidelná konzumace cílené metabolické podpory od společnosti biologica. - nápoj GUT feeling v kombinaci s kapslemi GIT comfort, které mají příznivé zdravotní účinky na makroorganismus:

• posilují bariérovou funkci střeva,
• inhibují množství patogenů,
• modulují zánětlivou odpověď střeva,
• redukují hypersenzitivní vnímání viscerální bolesti,
• narušují celistvost buněčné membrány Candida,
• brání kvasinkám Candida produkovat enzym lipázu,
• působí proti prozánětlivým cytokinům – silné přírodní antibiotikum,
• pozitivně ovlivňují hladké svalstvo střeva.