Druhý genom existuje

Naše zdraví z velké části předurčují geny. Všichni víme, že své zdraví můžeme zlepšit správnou stravou, cvičením a omezením stresu. Není však zcela jasné, jak bychom to přesně měli dělat. Mnoho dobře míněných zdravotních programů se soustřeďuje výhradně na redukci váhy nebo kardiovaskulární zdraví. Co kdyby však existoval další klíč k celkovému zdraví? Druhý tvárny genom, který by mohl ovlivnit naši váhu, tělesnou i duševní pohodu? Co kdybychom tento genom mohli upravit velice konkrétními změnami životního stylu? Druhý genom existuje! Patří bakteriím sídlícím v našich střevech a v mnoha ohledech hraje zásadní roli v našem celkovém zdraví. Existuje stále více vědeckých poznatků o neoddělitelném propojení našeho zdraví se spoločenstvím mikrobů pojmenovaným mikrobiota. 

Zatímco co se vědci snaží odhalit příčinu rostoucího výskytu civilizačných onemocnění, jako je rakovina, cukrovka, obezita, alergie, astma, autismus nebo zánětlivá onemocnění střeva, začíná být jasné, že mikrobiota hraje důležitou roli při vzniku všech těchto chorob. Bakteriální obyvatelé lidského těla se nějakým způsobem, přímo i nepřímo, dotýkají všech aspektů naší biologie. 

Obyvatelé našich střev se v nás vyvíjeli celá tisíciletí, dnes ale musejí čelit novým hrozbám. Moderní doba změnila způsob našeho stravování (vysokokalorické, průmyslově vyrobené potraviny s vysokým podílem cukru a chemických aditiv) a životního stylu (sterilita, toxicita, chemie, antibiotika). Tyto změny představují pro střevní mikrobiotu skutečnou hrozbu. 

Zažívací trakt je mnohem víc než jen shluk buněk obklopujících poslední snědené jídlo. Obsahuje i velice početné společenství bakterií a dalších mikrobů. Přestože se celý povrch lidského těla, všechny otvory a dutiny hemží mikrobiomy, naprostá většina z nich sídlí v tlustém střevě. Tyto bakterie mimo jiné chemicky rozkládají a konzumují nestravitelnou vlákninu a přeměňují ji na sloučeniny, které dokážeme vstřebat. Některé z ich jsou pro zdraví velice důležité a představují jedinou možnost, jak získat živiny z těžko stravitelné vlákniny. Rozhodneme-li se o své střevní bakterie pečovat, aby produkovaly sloučeniny, které naše tělo potřebuje, prokážeme svému zdraví lví službu.

Střevní mikrobiota řídí imunitní systém, na kterém stojí a padá naše zdraví. Funguje-li správně, dokážeme efektivně bojovat proti infekcím a likvidovat choroby v samém zárodku. Když nepracuje optimálně, může to vést k vzniku mnoha onemocnění. Jsou-li střevní bakterie zdravé, je vysoko pravděpodobné, že imunitní systém funguje správně. Když nejsou zdravé, hrozí větší riziko vzniku autoimunitních onemocnění a rakoviny. Chemické látky produkované mikrobiotou mají dopad imunitní reakcii organismu - míru zanícení nejen ve střevě ale v celém těle. Zánět pak může spustit celou lavinu dalších zdravotních potíží.

Některé z chemických látek vytvářených mikrobiotou dokonce komunikují přímo s naší centrální nervovou soustavou přes osu mozek-střevo. O této komunikaci se dozvídáme stále nové poznatky. Osa mozek-střevo má zásadní vplyv na zdravotní stav, a rozhodně nás tedy jen neinformuje o tom, kdy se máme najíst. Střevní bakterie ovlivňují naše psychickou i fyzickou kondici a upravují průběh neurologických stavů.

Technologie sekvenování DNA přináší v 21. století detailní pohled na více než 2 miliony mikrobiálních genů v naší mikrobiote, které souhrne označujeme jako mikrobiom. Porozumění mikrobiotě a péče o ni má zásadní význam pro dobrý zdravotní stav. Už dnes známe několik pozoruhodných faktů:

1. Mikrobiota člověka je jedinečná stejně jako otisk jeho prstu.
2. Poškozená mikrobiota vede k rozvoji metabolického syndromu (obezita, cukrovka).
3. Způsobilost mikrobioty ke změnám nám umožňuje pozitivně ovlivnit naše zdraví.

Naše střevo je domovem více než 100 bilionů bakterií. Najdeme je v celém zažívacím traktu. Téměr všechny sídlí v tlustém střevě. Stovky druhů bakterií tady žijí v hustotě 500 miliard buněk na kávovou lžičku obsahu střeva. Přesto střevní bakterie patří k ohroženým druhům. Ve střevě průměrného dospělého Europana sídlí 1 200 druhů bakterií. Ale jihoamerický indián žijící v deštném pralese jich má o celou třetinu více. A ma i více druhů střevních bakterií než civilizovaní Europané. Naše střevní bakterie vinou moderní skladby potravy umírají hlady. K tomu ještě párkrát do roka dostaneme lékařem předepsaný jed na střevní bakterie zvaný antibiotika. A aby toho snad nebylo málo své domovy a pracoviště sterilizujeme chemickými čistícími prostředky.

Už teď je jasné, že máme minimálne o polovinu méně druhů bakterií ve srovnání s našimi předky. Svědčí o tom pandemický nárůst obezity, cukrovky a autoimunitních onemocnění. Budoucnost nevypadá růžově. Patříme k národům závislým na nezdravém jídle. Stali se z nás nic netušící oběti životního stylu poškozujícího mikrobiotu a za to platíme krutou daň v podobě metabolických poruch poškozujících kvalitu a délku našeho života.  

Lidský genom je před narozením pevně daný. Ale mikrobiom můžeme celý život upravovat pomocí vlastních strategických rozhodnutí. Tvárnost mikrobiomu nám poskytuje obrovskou příležitost upravit jej tak, aby optimalizoval naše zdraví. Jako složené organismy sestávající z lidské a mikrobiální části si musíme uvědomit, že jsme s nimi neoddělitelně spjaty. Mikrobi jsou našimi celoživotními partnery. Budeme-li je živit a pečovat o ně, na oplátku budou chránit svůj domov – lidské tělo. 

Bakteriální biodiverzita je extrémně důležitá pro správné fungování střev a trávení. Čím více druhů bakterií ve střevech máme, tím více benefitů to přináší našemu zdraví, a platí to i naopak. Preventivní suplementace produktu cílené metabolické podpory GUT feeling bohaté na vlákniny, aminokyseliny, minerály a vitamíny zásadně zlepšuje složení mikrobioty a pomáhá předcházet vzniku onemocnění trávicího traktu, centrálního nervového systému, ale i dalších životně důležitých orgánů a systémů.