Molekula jménem glukóza

Zamysleli jste se někdy nad tím proč jste po jídle hladoví, proč jste špatně spali, proč se cítíte odpoledne vyčerpaní? Asi vás nenapadá jednoduchá odpověď: Jídlo! Způsob stravování ovlivňuje naše životy více, než jsme si ochotni připustit. Nekonzumujeme to, co naše tělo potřebuje, ale to, co vidí naše oči. Jak říká buddhistický filozof Alan Watts: „Zvířata jedí žaludkem, ale lidé hlavou.“ Vše co sníme spustí chemickou reakci a nevratným způsobem ovlivní 30 bilionů buněk a 30 bilionů bakterií v našem organismu. 

Stali jsme se oběťmi naší vlastní lenosti a blahobytu. Všude kolem nás jsou cenově dostupné potraviny fantastické chuti, vůně a barvy. Způsob našeho stravování formují nekonečné marketingové kampaně, které mluví o produktech vše možné jen ne pravdu! Kdo by odolal slazeným nápojům, rychlému občerstvení, sladkostem nebo hotovému jídlu v plastovém obalu? Asi jen člověk, kterému není lhostejné jeho zdraví, nebo už na svém vlastním zdraví pocítil škodlivé účinky průmyslově zpracovaných. Tvrzení typu: Cukr je zdrojem energie! Nízký obsah rafinovaného cukru neškodí! Ovocné džusy a cereálie jsou zdravé! určitě neobstojí. Výmluvy, že objem škodlivých látek je minimální, je sice pravdivý stejně jako nepodstatný. Jak říká thajské přísloví: „Milionkrát nic zabije i slona!“ Nevhodný způsob stravování zásadně poškozuje naše fyzické i psychické zdraví. To je fakt, který dosvědčuje a statistický údaj evropské zdravotnické organizace, že největší nárůst pacientů s poruchami trávení a potravinovými intolerancemi je právě v kategorii mladých lidí ve věku do 27 let, kteří od narození konzumují nadměrné množství rafinovaného cukru ve slazených nápojích a chemických přísad v trvanlivých potravinách.

Klíčovým parametrem, který ovlivňuje všechny systémy v našem těle je hladina cukru (glukózy) v krvi. Glukóza je hlavní zdroj energie lidského organismu. Většinu získáváme z potravy a krevním oběhem ji distribuujeme do buněk. Vysoký nárůst hladiny cukru v krvi zvaný glukózový skok je skokový nárůst o 30 a více miligramů na decilitr krve za méně než jednu hodinu a následně jeho prudký pokles. Glukózové skoky mají nepříznivé vlivy na naše zdraví. Mezi krátkodobé nepříznivé vlivy patří například: únava, poruchy spánku, migréna, cukrovka 1. typu či kognitivní funkce (paměť, myšlení, učení nebo soustředění). Mezi dlouhodobé nepříznivé vlivy patří: ekzém, psoriáza, artritida, Alzheimerova choroba, PCOS, cukrovka 2. typu, inzulínová rezistence nebo problémy s trávením.

Na rozdíl od člověka mají rostliny unikátní schopnost měnit vzduch ve hmotu a vytvářet si tak potravu doslova a do písmene z ničeho. Smícháním oxidu uhličitého (vzduch) s vodou za asistence slunečního záření procesem fotosyntézy vzniká molekula (glukóza), která vytváří každou buňku živého organismu. Bez fotosyntézy by neexistovala glukóza, bez glukózy by neexistovaly rostliny a bez rostlin by neexistoval život na zemi. Díky enzymům dokážou rostliny řadit molekuly glukózy do dlouhých řetězců zvaných škrob, které jsou zásobárnou glukózy pro časy, kdy neprobíhá proces fotosyntézy (noc). Další enzym přeměňuje glukózu na dlouhý řetězec zvaný vláknina. Rostliny mění glukózu i na extra sladkou molekulu – fruktóza, která se hromadí v plodech rostlin například v ovoci (jablka, pomeranče nebo třešně). Pomocí enzymů se nakonec glukóza transformuje na nejmenší molekulu sacharózu, které je úložištěm energie.

Stejně jako buňky rostlin, zvířat i lidí potřebují pro život energii. Prioritním zdrojem energie buněk lidského organismu je právě glukóza. Mozkové buňky ji využívají k fungování neuronů, červené krvinky k distribuci kyslíku nebo buňky kůže k hojení ran. Lidské tělo každou vteřinu spálí 8 miliard molekul glukózy, což je vskutku úctyhodné množství energie. Jediným zdrojem jak ji získat je konzumace potravy obsahující glukózu – ovoce, zelenina, pečivo, těstoviny a pod. Díky trávicím enzymům probíhá transformace glukózy v lidském organismu. Jedinou výjimkou je vláknina, jejíž dlouhé řetězce nedokáže přerušit žádný trávicí enzym díky čemuž přejde trávicím traktem bez transformace na glukózu a neabsorbuje do krevního, ale její prospěšné účinky na zdraví trávicího traktu nebo složení mikrobiomu jsou neocenitelné.

Škrob, vláknina a cukry (glukóza, fruktóza a sacharóza) mají společné označení uhlohydráty nebo populární sacharidy. Každá rostlina v celé své struktuře obsahuje rozličná množství uhlohydrátů. Například brokolice má velký obsah vlákniny, ale málo škrobu zatímco u brambor je to přesně naopak. Glukóza je pro fungování lidského organizmu tak důležitá, že pokud její přísun v potravě je limitován buňky si ji dokáží díky metabolické flexibilitě získat spalováním tuků. Jediné buňky, které to nedokážou a musí se plně spoléhat na přísun glukózy jsou červené krvinky.

Evoluční nastavení lidského organismu na přísun glukózy formou konzumace rostlinné potravy se zásadně změnilo nástupem průmyslově zpracovaných potravin, kterým zásadním a téměř jediným benefitem je trvanlivost, která má rozhodující podíl na odstranění vlákniny. Proces zamražení a rozmrazení rozbije původní strukturu vlákniny na mikročástice, čímž dochází ke ztrátě chuti, barvy a tvaru. Aby výrobci potravin předešli těmto marketingově nežádoucím jevům nahrazují v trvanlivých potravinách vlákninu zvýšením objemu škrobu a cukrů. Odstraněné slupky pšeničných zrn plné vlákniny se přemění v pekárnách na nezdravý chléb plný škrobu ale s dlouhou dobou trvanlivosti.

Názor, že naši nepotisknutelnou chuť na sladké považujeme za nežádoucí efekt průmyslově zpracovaných potravin a agresivnímu marketingu není zcela pravda. Chuť člověka na sladké má původ v evolučním vývoji. Již v prehistorických dobách byla sladká chuť rostliny nebo jejího plodu potvrzena, že její konzumace je bezpečná pro zdraví a život člověka. V přírodě neexistuje rostlina, která by byla sladká a zároveň jedovatá. Chuť na sladké pomáhá člověku budovat hormon dopamin (hormon štěstí), který stojí nejen za naší dobrou náladou, ale i závislostmi (drogy, sex, kouření, alkohol nebo gambling). Nikdy nemáme dost! Posedlost dopaminem může přerůst až do ignorace základních potřeb přežití. Nejjednodušší způsob jak získat přísun dopaminu je konzumace sladkého. Obezita je jen důkazem jak velká je naše touha po „hormonu štěstí“. Potravinářský průmysl lidskou touhu po sladkém dovedl na extrémní úroveň objevením rafinovaného cukru tedy chemické kopie sacharózy, kterou přirozeně obsahuje ovoce. Prehistorický člověk konzumoval ovoce plné vlákniny, člověk 19. století konzumoval jen minimální množství rafinovaného cukru zatímco člověk 21. století zkonzumuje ročně až 42 kg rafinovaného cukru.

U glukózy platí zlaté pravidlo střídmosti. I když ji potřebujeme, měli bychom ji výhradně z přirozených zdrojů a v přiměřeném množství. Protože všeho moc škodí! A o glukóze ve vztahu k našemu zdraví to platí stoprocentně.

Funkční řešením a efektivní prevenci vzniku glukózových skoků (prudký nárůst hladiny cukru v krvi), stabilizace hladiny glukózy a LDL cholesterolu v krvi, potlačení chuti na sladké a zabránení vzniku inzulínové rezistence (vysoká hladina cukru v krvi) představuje pravidelná konzumace nápoje s vysokým obsahem vlákniny GUT feeling od společnosti biologica.